Ročenka Českotřebovsko

SLOVEM I OBRAZEM

LEGENDA O LABYRINTU A TRIBOVII


LABYRINT
Slovo labyrint je odvozeno od řeckého slova označujícího důlní cesty. Starověké doly, ať byly v Řecku nebo kdekoliv jinde na světě, vzbuzovaly vždycky strach a posvátnou hrůzu svými tmavými složitými chodbami, ve kterých hrozilo nebezpečí, že ztracení a mnohdy navždycky. Nejznámnějším labyrintem, nebo, chcete-li bludištěm, je bezpochyby to na ostrově Kréta, které postavil Daidalos pro krále Mínóse. V jeho středu žil Minotaurus, tedy jakási příšera ve spojení člověka s býkem, a kdo do bludiště vstoupil, nikdy nenašel cestu zpět. Stal se obětí této obludy. Atéňané pravidelně posílali sedm mladíků a sedm dívek na smrt, dokud hrdina Theseus obludu nezabil a neunikl z labyrintu pomocí klubka nití, které mu dala Ariadna. Jedno z vyobrazení tohoto labyrintu je i v logu naší hry, které jsem si dovolil vypújčit z jedněch internetových stránek...

Různé druhy labyrintů jsou složité jeskynní sluje, architektonická a náhrobní bludiště, křivolaké stezky a konstrukce vybudované z barevného mramoru a dlážděných chodníčků, stezky, které se plazí travou nebo také bludiště sestříhaná a vybudovaná živými ploty (jedno takové zajímavé můžete navštívit nedaleko v Brandýse nad Orlicí nedaleko veliké sochy Komenského...
Ve velkém se bludiště začala objevovat ve 12. století a záměrem bylo zřejmě s jejich pomocí zobrazit složité nástrahy hříchů. Tak vznikl labyrint dlažbý hlavní lodi farního kostela ve Svatém Quentinu, na trase křížové cesty katedrály v Chartres nebo labyrint v katedrále v Amiens. Další bludiště sice vznikala dále, ale druhého rozmachu se dočkala v 18. a 19. století a v období po reformaci se stala záležitostí zábavy a dnes jsou součástí papírových hádanek.

TRIBOVIA
První písemná zmínka o České Třebové se nedochovala v originálním pramenu. List opata Oldřicha známe pouze z opisu. Ten je dochován v rukopisu, uloženém dnes ve vatikánské knihovně pod signaturou Codex Ottobonianus 2115. Rukopis je formulářovou sbírkou písemností, která vznikla někdy kolem roku 1300 ve Vídni. Tento formulář obsahuje opisy částí autentických písemností mimo jiné i z kanceláře olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. A právě mezi nimi se nachází zmiňovaný list opata litomyšlského kláštera olomouckému biskupovi Brunovi. Nemá přesné datum, ale můžeme ho zařadit mezi rok 1278, kdy je poprvé zmiňován opat Oldřich, a začátek roku 1281, kdy umírá biskup Bruno. V zápisu se jméno Třebová (latinsky Tribovia) objevuje ve tvaru Cribonia, neboť při opisování zaměnil písař velmi podobná písmena „T“ za „C“ a „v“ za „n“.
Nedávno se objevil zajímavý názor, že v listu jde o Moravskou Třebovou, ale prozatím se tato možnost nezdá jako pravděpodobná. Označení Tribovia bylo používáno od vzniku města i pro Moravskou Třebovou, ale právě v této době - roku 1280 - se u ní poprvé objevil přívlastek Moravská Třebová (Tribovia Moraviensis), na odlišení od Třebové na české straně hranice. Ta je poprvé uvedena s přívlastkem Česká (Tribovia Bohemicalis) až v roce 1304. Přesto zůstává kolem první zmínky o České Třebové spousta otazníků. Pochybnosti jsou u opata Oldřicha, podle níž by Česká Třebová v době sepsání listu byla majetkem litomyšlského kláštera. Zdá se totiž, že v této době patřila do majetku krále.

LABYRINTEM TRIBOVIE
Tak si představme, že místní legenda říká, že se v Tribovii Bohemicalis ve 21. století v roce 2020 objevil středověký rytíř se svojí malou družinou a město se pro něho stalo nepřekonatelným labyrintem ulic, uliček, nádraží, supermarketů, škol, náměstí a mnoha podivných budov. Pojďme si tedy zahrát tuto legendu a staňme se každý jednotlivec rytířem a každý tým rytířem s jeho družinou a začněme rozplétat to klubko záhad, pověstí a spletí ulic našeho města... Pojďme si hrát, ať je nám deset nebo sto let...

zpět